Dopravní politika Evropské unie
Efektivní evropský dopravní systém je jedním z klíčových faktorů správného fungování vnitřního trhu Evropské unie (EU). Dopravní sektor totiž představuje přibližně sedm procent hrubého domácího produktu EU a vytváří pět procent všech pracovních míst v zemích EU. Navíc zásadním způsobem přispívá k naplnění jednoho z primárních cílů EU – aby se osoby a zboží mohly mezi členskými státy volně pohybovat.
Cíle dopravní politiky
Bílá kniha Evropské komise „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ vydaná v roce 2001 stanovuje pro období do roku 2010 čtyři základní cíle směřování dopravní politiky EU:
změnu poměru mezi využíváním jednotlivých druhů dopravy ve snaze zmírnit dopady dopravního odvětví na životní prostředí
zlepšování dopravní infrastruktury
zlepšování postavení uživatele (spotřebitele) dopravních služeb
posilování významu EU v odvětví dopravy v globálním měřítku
Jednotlivé konkrétní iniciativy Evropské komise by tak měly vést mimo jiné i k revitalizaci železnic, zlepšování kvality silniční dopravy (včetně pracovních podmínek řidičů), podpoře vnitrozemské vodní a námořní dopravy, snižování negativních dopadů letecké dopravy na životní prostředí, rozvoji transevropské dopravní sítě, zvýšení bezpečnosti jednotlivých druhů dopravy (například snížení počtu dopravních nehod v silniční dopravě do roku 2010 o polovinu), k ochraně práv cestujících a realizaci projektu satelitní navigace Galileo.
Hlavní aktuálně projednávaná témata v oblasti dopravní politiky EU
Euroviněta
Směrnice Euroviněta stanoví pravidla, kterými se musí členské státy řídit při zavádění systémů zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, ať už ve formě dálničních známek nebo mýtného, a stanovování výše těchto poplatků. Primárním cílem novely této směrnice je umožnit členským státům zahrnout do výše těchto poplatků některé externí náklady (náklady vyplývající z negativního dopadu dopravy na životní prostředí). Konkrétně se jedná o náklady způsobené znečištěním ovzduší, hlukem a přetížením dopravy.
Silniční balíček
Součástí takzvaného silničního balíčku jsou tři návrhy nařízení, které vymezují podmínky pro přístup na trh v mezinárodní nákladní a autobusové dopravě a pro povolání silničního dopravce. Mimo jiné stanoví pravidla pro provádění vnitrostátní nákladní silniční dopravy dopravcem, který není v dané zemi usazen (takzvanou kabotáž). České předsednictví bude usilovat o konečné přijetí tohoto balíčku.
Usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu
Návrh směrnice má usnadnit přeshraniční postih dopravních přestupků, jako je například jízda pod vlivem alkoholu, nepřiměřená rychlost, nezastavení vozidla na křižovatce na červenou nebo jízda bez použití bezpečnostních pásů. Podle statistik Evropské komise představují tyto druhy přestupků pětasedmdesát procent všech přestupků spáchaných na evropských silnicích.
Novela směrnice 2002/15 o pracovní době řidičů
Směrnice 2002/15 stanoví minimální požadavky ohledně pracovní doby, doby pracovní pohotovosti, noční práce a jiných aspektů pracovního práva s cílem zlepšit ochranu zdraví a bezpečnost řidičů a ostatních členů osádek v silniční dopravě.
Jednotné evropské nebe
Napomáhat rozvoji harmonizovaného systému řízení letového provozu je cílem programu Jednotné evropské nebe (SES) vytvořeného na základě čtyř právních předpisů. Nové uspořádání vzdušného prostoru do funkčních bloků bez ohledu na vnitrostátní hranice do budoucna sníží zpoždění, náklady a emise a zároveň zajistí vyšší úroveň bezpečnosti. Návrh revize těchto předpisů, o jehož konečné přijetí bude české předsednictví usilovat, se snaží reagovat na přetrvávající problémy při realizaci tohoto programu.
Projekt SESAR
Cílem tohoto projektu je vytvořit evropský systém nové generace pro uspořádání letového provozu v Evropě, který je nezbytný pro udržitelný růst letecké dopravy v Evropě v příštích dvaceti letech. SESAR je technologickou součástí programu Jednotné evropské nebe.
Novela nařízení 216/2008 o Evropské agentuře pro bezpečnost civilního letectví (EASA).
EASA, je jednou z agentur Evropského společenství. Hlavním úkolem EASA je zajišťování vysoké a jednotné úrovně letecké bezpečnosti v Evropě. Za tímto účelem vydává agentura sama nebo prostřednictvím národních leteckých úřadů licence, oprávnění, a průkazy způsobilosti. Cílem návrhu je stanovit jednotná pravidla pro certifikaci letišť a pro systémy řízení letového provozu.
Evropské družicové navigační programy
Těmito programy se míní programy EGNOS (zesílení signálů amerického systému GPS a ruského systému GLONASS) a Galileo. Galileo představuje první evropský kosmický program financovaný a řízený Evropskou unií společně s Evropskou kosmickou agenturou.
Od tohoto programu se očekává, že přispěje k vývoji četných aplikací v oblastech přímo či nepřímo spojených s oblastmi politiky EU, jako jsou doprava (určování polohy a měření rychlosti vozidel), pojištění, výběr dálničních poplatků, vynucování práva, výběr cel a spotřebních daní, zemědělství nebo rybolov.
Priority českého předsednictví v dopravě
České předsednictví bude klást důraz na čtyři prioritní oblasti:
1) optimalizace fungování vnitřního trhu v dopravě;
2) odstranění administrativních překážek pro podnikání v dopravě;
3) zvýšení konkurenceschopnosti dopravního systému EU;
4) bezpečnost silničního provozu.
Z konkrétních iniciativ projednávaných v období českého předsednictví lze za nejdůležitější priority v oblasti silniční dopravy označit novelu směrnice o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel (směrnice Euroviněta), silniční balíček a novelu směrnice o pracovní době řidičů
V železniční dopravě bude české předsednictví věnovat pozornost zejména problematice zvýšení efektivity nákladní železniční dopravy a to v souvislosti s očekávanou legislativní iniciativou EK k vytvoření koridorů pro nákladní železniční dopravu..
V letecké dopravě se české předsednictví zaměří na revizi právních předpisů programu Jednotné evropské nebe, realizaci projektu SESAR a na vnější vztahy v letecké dopravě (zejména vyjednávání o druhé fázi letecké dohody EU-USA). Bude rovněž pokračovat v projednávání novely nařízení EASA.
Česká republika se bude také snažit o zdárné pokračování realizace projektu Galileo, transevropské dopravní sítě a o zavádění inteligentních dopravních systémů. Rovněž podpoří očekávanou iniciativu Komise k vytvoření Evropského námořního prostoru bez bariér.