Na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem je do roku 2010 přeměnit EU v „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností“.

Za účelem postupného naplňování cílů Lisabonské strategie Česká republika vyhlásila Národní program reforem na léta 2005-2008.

Resortu dopravy se v dokumentu týkají stati v části mikroekonomických úloh, především v oblasti dopravní infrastruktury a inteligentních dopravních systémů:

Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí

Rozvinutá infrastruktura, především dopravní a sítě informačních a komunikačních technologií (ICT), je základním předpokladem dlouhodobé konkurenceschopnosti ceské ekonomiky a nezbytnou podmínkou hospodářského růstu. Rozvoj dopravní infrastruktury musí být zabezpečován s ohledem na vzájemné rovnoměrné využití kapacity stávajících sítí a jejich rozvoj ve všech druzích dopravy tak, aby nedošlo ke snížení konkurenceschopnosti zejména v těch segmentech prepravního trhu, ve kterých je z celospolečenského hlediska potřebné využít jejich komparativních výhod (napr. menší negativní vliv na životní
prostředí, nižší měrná spotřeba energie). Nedostatečně kvalitní a kapacitní infrastruktura negativně ovlivňuje příliv investic do jednotlivých regionů, nepravidelnost provozu, kongesce a způsobuje ztráty. Klíčové je, aby vedle rozvoje silniční a dálniční infrastruktury bylo zajištěno také větší zapojení infrastruktury železniční a vodní.

Dopravní infrastruktura

V České republice není dobudována základní síť dálnic a rychlostních silnic, ani modernizovaných železničních koridorů. Stávající síť silnic a dálnic je zčásti v nevyhovujícím stavu pokud jde o technické a bezpečnostní parametry, kvalitu vozovek a stav objektů. Pouze 45 % silnic I. třídy dosahuje optimálních parametrů, v desítkách měst a obcí ležících na hlavních tazích dosud nebyly vybudovány obchvaty ci optimalizovány průtahy. V následujících letech je třeba dobudovat síť dálnic a rychlostních silnic - ze současných 882 km na plánovaný rozsah 2130 km, modernizovat cca 3300 km z celkových cca 6200 km silnic I. třídy. Do konce roku 2006 bude zprovozněno 90 km nových dálnic. Železniční infrastruktura z hlediska technických parametrů za silniční až na výjimky stále více zaostává. Důsledkem nízké technické úrovně zabezpečení železničního provozu je vysoká personální potřeba na zajištení bezpečného provozu, což se velmi negativně projevuje na vysokých nákladech na provozování železniční dopravy. V oblasti železniční infrastruktury je realizována modernizace odbočné vetve II. národního tranzitního železničního koridoru Přerov – Česká Třebová s předpokladem dokončení v roce 2007. Modernizace pražského uzlu pokračuje výstavbou Nového spojení, stavba by měla být dokončena v roce 2010. Připravuje se modernizace železničního uzlu Brno. V letošním roce byla zahájena modernizace IV. železničního koridoru (Praha-České Budějovice-Linec) a bude zahájena modernizace III. železničního koridoru (Praha-Plzeň-Norimberk), jako prioritních projektů evropského významu. Jako součást sítě TEN-T je rovnež ve stádiu přípravy modernizace tratě Brno – Přerov a modernizace dalších vybraných železničních uzlů (Břeclav, Kolín, Olomouc, Ostrava, Přerov). Dále budou postupně modernizovány železniční tratě v souladu se závazky z mezinárodních dohod a další významné celostátní tratě, především zahrnuté do sítě TEN-T. Důležitým úkolem je posilování přeshranicních infrastrukturních vazeb tam, kde je jejich kvalita a kapacita nedostatečná.

Dopravní infrastruktura musí umožnit nejen plynulé spojení s evropskými průmyslovými, obchodními a sídelními centry, ale na této infrastruktuře musí být uživatelům dopravy poskytovány odpovídající služby. Z pohledu Evropy je soustreďována pozornost na dopravní síť evropského významu, tzv. trans-evropskou dopravní síť TEN-T, která zahrnuje nejen dopravní infrastrukturu jako takovou, ale i systémy řízení dopravy a lokalizační
a navigacní systémy. Hlavním přínosem zavádění inteligentních systémů a služeb je zvýšení bezpečnosti provozu, a to varováním pred nebezpečnou situací nebo zabránění jejímu vzniku. I když ceská dopravní infrastruktura není zcela zmodernizována a některé její úseky musí být teprve dobudovány, postupně se zavádějí telematické aplikace (napr. hlavní řídící ústředny ve velkých městech, aplikace pro sledování intenzity dopravy, pro monitorování počasí, telematické aplikace pro zvýšení bezpečnosti tunelů a podobně). Na české železniční síti v rozsahu asi 2 400 kilometrů, která je součástí trans-evropské železnicní sítě, je prioritou dálkové řízení železniční dopravy na hlavních tratích a zavedení evropského zabezpečovacího systému. V oblasti silniční dopravy je v České republice třeba postupně vybudovat řídící a informační systémy dopravy především na dálniční síti. Pro českou síť silnic a dálnic je také nutné zajistit poskytování jazykově nezávislých dopravních informací pro řidice. Pozornost se zaměří na zavedení celoevropského systému automatických tísňových volání z vozidla eCall. Pro slabozraké a nevidomé uživatele ve veřejné osobní dopravě bude podporován další rozvoj osobního navigačního systému, který je v současné době využíván u desítky dopravních společností.

ČR vypracovala Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury, vcetne harmonogramu do roku 2013, který obsahuje konkretizovaná opatření, jejichž realizace bude vycházet z již schválených dokumentů pro rozvoj dopravní infrastruktury. Součástí tohoto strategického dokumentu je i model financování dopravní infrastruktury. Vzhledem ke skutečnosti, že část finančních prostředků pro rozvoj dopravní infrastruktury byla dosud čerpána z nestálých zdrojů Fondu národního majetku, bude nutné hledat finanční substituce za tyto zdroje. Jako vhodné řešení se jeví především vyšší využití spolufinancování z evropských zdroju, systémy PPP a výkonové zpoplatnění dopravní infrastruktury. Cílem je zajistit postupně prostředky na údržbu, modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury na úrovni alespoň 2,5 % HDP.

V oblasti dopravní politiky má pro ČR velký význam zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a rozvoj kombinované dopravy. Jedním z účinných opatření je podpora vzniku intermodálních terminálů, otevřených všem provozovatelům i operátorům. Očekávaným přínosem podpory je především vytvoření podmínek pro větší využívání železniční dopravy, ale také zlepšení podmínek v oblasti logistiky pro malé a střední podniky v sektoru průmyslu, obchodu a služeb. Česká republika bude v období 2006-2010 uplatňovat Program podpory kombinované dopravy, který zahrnuje jak investiční podporu, tak neinvestiční (provozní) podporu, především pro zaváděcí fázi nových linek kombinované dopravy, příp. nových technologií. V oblasti kombinované dopravy je dále Česká republika zapojena do několika mezinárodních projektů (INTERFACE, MARCO-POLO), jejichž cílem je jednak zkvalitnění mezinárodní nákladní železniční přepravy, jednak možnost poskytování dat směrem od železničních operátorů k dalším účastníkům přepravního procesu, tedy operátorům kombinované dopravy, a zprostředkovaně i koncovým zákazníkům. Konečným důsledkem všech těchto projektů je ovlivnění přepravního trhu ve prospěch energeticky efektivních dopravních systémů
příznivých k životnímu prostředí.