Informace o letištích

V ČR je 90 civilních letišť. V souladu se zákonem o civilním letectví (49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se civilní letiště dělí

- podle charakteru letiště na:

1. veřejné (přijímající v mezích své technické způsobilosti všechna letadla),

2. neveřejné (přijímající na základě předchozí dohody s provozovatelem letiště);

- podle určení letiště na:

                1. vnitrostátní (určená a vybavená k uskutečňování letů při nichž není překročena státní hranice ČR, a letů při nichž není překročená hranice schengenského prostoru,

2. mezinárodní (určená a vybavená k uskutečňování letů vnitrostátních i letů při nichž je překročena státní hranice).

Výčet všech letišť a jejich technické parametry zveřejňuje Ministerstvo dopravy v Letecké informační příručce (AIP), která v dílu I a II uvádí letiště způsobilá přijetí letu podle přístrojů (IFR letiště) a v dílu III letiště nepřístrojová (VFR).

Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím (§ 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Letiště je z pohledu dopravní infrastruktury chápáno jako veřejnou dopravní infrastrukturou (§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1. zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dnem 1. července 2004 ukončil svou činnost státní podnik Česká správa letišť a letiště Brno, Ostrava a Karlovy Vary byly převedeny do vlastnictví krajů Jihomoravského, Moravskoslezského a Karlovarského. Zároveň došlo ke změně subjektu provozovatelů předmětných letišť převodem na privátní subjekty, akciové společnosti u letišť v Brně a Ostravě a společnost s ručením omezeným na letišti v Karlových Varech. Jediným letištěm, které zůstalo v rukách České republiky (Ministerstva financí) je akciová společnost Letiště Praha. Uvedené změny byly motivovány řadou faktorů signalizujících nutnost posunu dosavadní nevýrazné aktivity uvedených areálů s dostatečně rozvinutou infrastrukturou do formy přímého působení potřeb příslušných regionů v segmentu civilní letecké dopravy a přepravy. Změnou vlastnické struktury do sféry regionální byly tak vytvořeny předpoklady pro možnost uplatnění žádostí k čerpání části investičních prostředků z Evropských fondů s cílem zajistit významnou finanční podporu k uskutečnění potřebné výstavby.

V poslední době si začaly kraje a obce uvědomovat důležitost regionálních letišť a začaly je podporovat v činnosti a rozvoji. Tato podpora stála majitele nemalé náklady v souvislosti s udržením kroku s rychlým tempem růstu pohybů a přepravených osob, a s přibýváním požadavků kladených zejména na bezpečnost a technické vybavení těchto letišť. Nemalým zatížením byly i přípravy letišť na  plné zapojení ČR do schengenského prostoru. Toto připojení přineslo provozovatelům řadu nových povinností, s nimiž souvisela nutnost realizovat opatření ve smyslu technických, stavebních a administrativních změn spojených se značnými finančními náklady. Bylo zapotřebí budovy terminálů architektonicky upravit a zabezpečit v první řadě oddělené toky schengenských a neschengenských cestujících na příletu i na odletu a dále upravit prostory pro pasovou a celní kontrolu. U všech regionálních letišť byl tento úkol řešený formou výstavby nových budov a terminálů, kde došlo k funkčnímu propojení se stávající dopravní infrastrukturou.

Letiště Brno, Ostrava a Karlovy Vary jsou plně v rukách svých majitelů. Stát v této úloze sehrává roli regulátora, zákonodárce a zajišťuje dohled nad výkonem státní moci v oblasti civilního letectví. Přesto, že nejsou regionální letiště závratně zisková, přinášejí jakýsi sekundární zisk kraji ve formě benefitů z turistického ruchu pro celou oblast kraje, zisk se ovšem již nevrací zpět na tuto vstupní bránu kraje - letiště. Přesto je nutno říci, že v poslední době všechna větší regionální letiště zažívají období velkého nárůstu a po kritickém pádu poptávky po letecké dopravě v souvislosti s finanční krizí se počet pohybů a přepravených cestujících vrátil na úroveň roku 2008. Předpokládáme, že se poptávka časem nasytí a meziroční nárůst bude dosahovat hodnot středoevropského trendu okolo 8% ročně. Nicméně Ministerstvo dopravy velmi těší, že v ČR mohlo vytvořit takové právní prostředí a takové podmínky, které umožňují dosahovaní tak pozitivních čísel a prognóz. Velkou měrou se na celkovém počtu přepravených osob na regionálních letištích podílí charterové lety. Silný vzestup poptávky po letecké přepravě je ovšem v konfliktu se závazkem vůči EU o snižování produkce skleníkových plynů. Evropská komise se od roku 2006 snaží začlenit leteckou dopravu do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který se zatím dotýkal pouze stacionárních zdrojů. Česká republika toto podporuje a zavázala se, že do roku 2020 sníží produkci výfukových zplodin o 8%.

Informace o VFR letištích

VFR letiště jsou způsobilá přijetí letu vykonaného podle pravidel za viditelnosti, jsou využívána převážně ke sportovnímu létání a rekreačnímu létání nebo leteckým pracím (vyhlídkové lety, letecké školy, letecká pracovní činnost). Tyto aktivity napomáhají vzrůstu letecké aktivity v České republice. Ministerstvo dopravy se aktivně podílí na stabilizaci letecké činnosti na letištích a soustavně podporuje aktivity všeobecného letectví s cílem zachovat letecký provoz v co možná největší míře.

Pozornost Ministerstva dopravy se soustředí na malá letiště, jejichž nemovitý majetek je ve vlastnictví státu s přenesenou příslušností nakládat s tímto majetkem na Ministerstvo obrany, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jinou organizační složku státu.

MD v současné době realizuje záměr převodu příslušnosti hospodařit s majetkem státu z Ministerstva obrany (MO) na letištích Havlíčkův Brod, Hořice v Podkrkonoší, Jičín, Panenský Týnec, Sazená, dále z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na letištích Podhořany a Toužim a v neposlední řadě z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje na letišti Stichovice. O tento nemovitý majetek (pozemky) byl v minulých letech vyjádřen zájem ze strany Ministerstva dopravy s cílem stabilizovat leteckou činnost na předmětných letištích a zamezit zájmovým skupinám odkoupení těchto pozemků pro jiné neletecké aktivity. V součastné době jsou na Ministerstvo dopravy převedena práva hospodařit ke všem výše uvedeným letištím.