Dne 16. července 2008 nabývá účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (dále jen „nařízení"), jehož součástí je i Hlava Q obsažená v příloze III upravující problematiku omezení doby letové služby a doby služby včetně požadavků na stanovení odpočinku.
Výše uvedenou problematiku v současnosti upravuje vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě (dále jen „vyhláška"). Ministerstvo dopravy ve spolupráci s odbornou veřejností připravilo návrh vyhlášky, kterým se tato vyhláška uvádí do souladu s požadavky obsaženými v nařízení. Návrh je v rámci standardního legislativního procesu v současné době projednáván v meziresortním připomínkovém řízení, přičemž nenabude účinnosti k výše uvedenému datu.
Obecný princip přímé použitelnosti předpisů Evropských společenství znamená, že se přednostně použije předpis Evropských společenství, přičemž ustanovení vnitrostátních předpisů, která jsou s ním v rozporu, nelze v praxi použít, a to i přesto, že nebyla standardním legislativním procesem zrušena.
Uvedené nařízení je však z hlediska legislativně technických principů konstruováno odlišně s tím, že jeho součástí je ustanovení umožňující členským státům Evropské unie nadále používat dosud platnou vnitrostátní právní úpravu, která stanoví přísnější limity než minimální limity stanovené nařízením.
S ohledem na praktické potřeby leteckých dopravců a vzhledem k časové náročnosti zavedení změn v plánování nasazování posádek do vlastního provozu by schválení bezpečnostní letové normy jednotlivých leteckých dopravců, která by odpovídala nařízení pouze na omezenou dobu, tedy do nabytí účinnosti návrhu novely vyhlášky, bylo neefektivní a nákladné.
Ministerstvo dopravy - odbor civilního letectví proto tímto sděluje, že do schválení návrhu novely vyhlášky zůstávají ustanovení §§ 3, 4 a 11 odst. 2 až 10 vyhlášky, které jdou nad rámec limitů obsažených v nařízení, v platnosti, protože jejich použití není v rozporu s nařízením. Nadále však nelze použít ustanovení § 6 a odstavce 4 až 7 § 5 vyhlášky, která se vzhledem k tomu, že tato právní úprava je součástí nařízení, stala obsolentní.
Dále není plně použitelné ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky. V souladu s nařízením je nutné odpočinek stanovovat tak, jak ho upravuje ustanovení OPS 1.1110 bod 1.1 a 1.2. Tedy poskytnutý odpočinek musí být minimálně v délce 10 hodin v případě, že následující služba začíná mimo mateřské letiště, 12 hodin v případě, že následující služba začíná na mateřském letišti, nebo v takové délce v jaké byla předcházející služba. Vzhledem k tomu, že vyhláška upravuje dělenou službu, je třeba nadále použít tu část předmětného ustanovení, která ukládá povinnost zvýšit stanovený odpočinek o dobu částečného odpočinku v případě, že byla předcházející služba dělená.
Jednotliví letečtí dopravci provozující svoji činnost letouny jsou až do nabytí účinnosti vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, nadále povinni používat své bezpečnostní letové normy, u nichž Úřad pro civilní letectví pouze schválí shora uvedené změny vyplývající přímo z nařízení.