Dne 25. – 26. listopadu 2011 se v pražském hotelu Kings Court uskutečnil Kulatý stůl pro českou dopravu. Diskuse se zúčastnili odborníci Rakouska, Francie, Německa, Polska, Slovenska i Velké Británie. Na panelu kromě ministra dopravy Pavla Dobeše nechyběli ani členové NERVu Jiří Nekovář či Michal Mejstřík.
Ministr dopravy Pavel Dobeš, který Kulatý stůl pro českou dopravu zaštítil, s experty diskutoval využití zahraničních zkušeností při řešení aktuálních problémů rozpočtu ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury. Diskuse zahraničních expertů, moderovaná Karlem Pospíšilem z brněnského Centra dopravního výzkumu, identifikovala několik základních trendů, které zásadně ovlivňují investice do dopravy v České republice.
Ukázalo se především, že potřeby dopravy není reálné zajištovat pouze prostřednictvím státního rozpočtu. Řada zemí v Evropě zdroje ze státního rozpočtu pro financování dopravní infrastruktury buď využívá jenom v omezené míře, nebo je nevyužívá vůbec. S ohledem na očekávaný vývoj státního rozpočtu ČR pak s prosazováním tohoto o celoevropského trendu můžeme počítat ani u nás.
Klíčovým zdrojem investic do dopravní infrastruktury jsou poplatky uživatelů. Různé evropské země aplikují zpoplatnění užití dopravní cesty v různé míře. Zatímco za užití železniční dopravní cesty se zpravidla platí v osobní i nákladní dopravě, podíl přímých plateb uživatelů na investicích do silniční sítě je poměrně nízký.
Jak v zemích s nedokončenou dálniční sítí jako je Polsko či Slovensko, tak v zemích s dokončenou dálniční sítí jako Německo je možno v blízké budoucnosti očekávat zvýšení výnosů z mýtného. Tlak na vyšší výnosy platí nejen pro mýtné nákladních vozidel, ale i u mýtného pro osobní vozidla. Jak ukázala zkušenost Francie či sousedního Rakouska, v některých zemích jsou dokonce náklady na údržbu a investice zcela pokryty výnosy z mýtného, tedy ze zpoplatnění osobních i nákladních vozidel. V Německu, Polsku či na Slovensku, kde tyto výnosy návratnost vložených prostředků nezajišťují, pak probíhají intenzivní diskuse o formě zpoplatnění osobních vozidel, a to až do výše pokrytí úplných nákladů na výstavbu a provoz dopravní cesty.
Pro zajištění dlouhodobé stability financování dopravní infrastruktury zahraniční experti doporučili zpracování plovoucích finančních plánů na období 3 až 7 let pomocí metod projektového řízení a systémů hospodaření s dopravní cestou. Základním předpokladem využití těchto metod je však kvalitní příprava nejen z pohledu dopravně-technického, ale také z hlediska ekonomicko-finančního, a využití kvalitních dopravních dat.
Ke stabilnějším zdrojům patří také externí financování. Portfolio externího financování obsahuje například dluhopisové programy, garantované půjčky či společné projekty veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projekty, které však dle doporučení expertů musí zahrnovat přímé platby všech uživatelů. V „nových“ zemích Evropské unie, ke kterým patří i Česká republika a které nemají dokončenou výstavbu dopravních sítí, jsou pak významným zdrojem evropské fondy. Naopak význam „tradičního“ zdroje příjmů z dopravní infrastruktury – spotřební daně – bude postupně klesat. Důvodem je nízká stabilita tohoto zdroje, způsobená tlakem na snižování spotřeby pohonných hmot nových vozidel nebo jejich přechodem na alternativní pohony.
V neposlední řadě byla rovněž diskutována organizační struktura institucí zodpovědných za výstavbu provoz a údržbu dopravní infrastruktury. Za příklad efektivní organizační struktury lze považovat model využívaný v sousedním Rakousku.
Kulatý stůl pro českou dopravu věnovaný financování dopravní infrastruktury v České republice významně přispěl k diskusi o potřebných změnách pro zajištění rozvoje dopravní infrastruktury u nás. Závěry formulované zahraničními experty nezůstanou bez odezvy, neboť Ministerstvo dopravy závěry z diskuse a doporučení zahraničních expertů využije při návrhu změn systému financování dopravní infrastruktury v ČR.