Česká družice VZLUSAT-1 je již tři roky úspěšně v provozu na oběžné dráze Země, kde ověřuje schopnosti použitých technologií v kosmickém prostředí. Trojnásobně tak překonala průměrnou životnost družic typu CubeSat, mezi něž se VZLUSAT-1 také řadí. Ještě koncem tohoto roku bude startovat její nástupce VZLUSAT-2 na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského Mysu Canaveral. I v tomto případě bude družice pocházet z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
(AKTUALIZOVÁNO 22. 6. 2020) Evropská raketa Vega vynese z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen.
Od roku 2021 budou všechny pražské tramvaje vybaveny multikonstalačním přijímačem družicových navigačních systémů, které pomohou výrazně zpřesnit určování polohy tramvají v ulicích. Na základě více, než dvouleté spolupráce Dopravního podniku hm. M. Prahy, Ministerstva dopravy, evropské agentury GSA, která zajišťuje provoz a odpovídá za rozšiřování uplatnění družicové navigace Galileo, Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Magistrátem hl. m. Prahy se Dopravní podnik rozhodl pořídit 838 přijímačů schopných přijímat signály družicových navigačních systémů Galileo, GPS, GLONASS a BeiDou. Tím dojde k razantnímu zvýšení přesnosti a spolehlivosti určení polohy vozů, zejména pak v tzv. uličních kaňonech, kde je výhled na volnou oblohu a tedy i možnost příjmu kvalitního navigačního signálu velmi omezená. Praha se tak stane jedním z prvních velkých měst v Evropě, které k plošnému nasazení systému Galileo postupně přecházejí jak v tramvajové, tak i v autobusové dopravě.
V pondělí 10. 2. 2020 v 5:03 našeho času bude z floridského mysu Canaveral do vesmíru vynesena sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podílela i Česká republika. Úkolem bude komplexní studium Slunce, zejména pak studium slunečního magnetismu, slunečního větru a vzniku vysoce energetických částic. Sonda přinese také úplně první pohled na oba sluneční póly. Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru pomohou lépe porozumět Slunci a jeho chování, což v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury (energetické sítě, letectví atp.) před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Česká republika v roce 2020 investuje do kosmických aktivit 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Podporujeme kosmické aktivity s vysokou přidanou hodnotou a ekonomickým, strategickým, bezpečnostním a vědeckým potenciálem. Co přináší ČR aktivity v evropském kosmickém průmyslu a výzkumu?
Ministerstvo dopravy chce přispět k tomu, aby se ČR i díky kosmickým aktivitám zbavila image nízkonákladové ekonomiky a nálepky montovny. Iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od příštího roku se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. ČR je průmyslová země a má co nabídnout.