Využití nových technologií pro vědecký výzkum a rozvoj technologií pro ryze komerční prostředí i pro potřeby státu – to jsou dvě hlavní zaměření budoucí české mise, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) poptává v České republice formou soutěže za více než miliardu korun na zhruba 10 let. Výsledkem by mohl být samostatný kosmický let v režii českých aktérů. Termín pro podání návrhů je do 14. prosince 2020. Od vývoje a otestování hardware, což byla dosud typická role českých firem, se tak české subjekty budou nově podílet také na systémovém návrhu, vypuštění a provozu na oběžné dráze.
Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen.
Česká družice VZLUSAT-1 je již tři roky úspěšně v provozu na oběžné dráze Země, kde ověřuje schopnosti použitých technologií v kosmickém prostředí. Trojnásobně tak překonala průměrnou životnost družic typu CubeSat, mezi něž se VZLUSAT-1 také řadí. Ještě koncem tohoto roku bude startovat její nástupce VZLUSAT-2 na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského Mysu Canaveral. I v tomto případě bude družice pocházet z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
Od roku 2021 budou všechny pražské tramvaje vybaveny multikonstalačním přijímačem družicových navigačních systémů, které pomohou výrazně zpřesnit určování polohy tramvají v ulicích. Na základě více, než dvouleté spolupráce Dopravního podniku hm. M. Prahy, Ministerstva dopravy, evropské agentury GSA, která zajišťuje provoz a odpovídá za rozšiřování uplatnění družicové navigace Galileo, Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Magistrátem hl. m. Prahy se Dopravní podnik rozhodl pořídit 838 přijímačů schopných přijímat signály družicových navigačních systémů Galileo, GPS, GLONASS a BeiDou. Tím dojde k razantnímu zvýšení přesnosti a spolehlivosti určení polohy vozů, zejména pak v tzv. uličních kaňonech, kde je výhled na volnou oblohu a tedy i možnost příjmu kvalitního navigačního signálu velmi omezená. Praha se tak stane jedním z prvních velkých měst v Evropě, které k plošnému nasazení systému Galileo postupně přecházejí jak v tramvajové, tak i v autobusové dopravě.
V pondělí 10. 2. 2020 v 5:03 našeho času bude z floridského mysu Canaveral do vesmíru vynesena sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podílela i Česká republika. Úkolem bude komplexní studium Slunce, zejména pak studium slunečního magnetismu, slunečního větru a vzniku vysoce energetických částic. Sonda přinese také úplně první pohled na oba sluneční póly. Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru pomohou lépe porozumět Slunci a jeho chování, což v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury (energetické sítě, letectví atp.) před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Česká republika v roce 2020 investuje do kosmických aktivit 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Podporujeme kosmické aktivity s vysokou přidanou hodnotou a ekonomickým, strategickým, bezpečnostním a vědeckým potenciálem. Co přináší ČR aktivity v evropském kosmickém průmyslu a výzkumu?