Jak to dopadá, když mezi názory a argumenty absentují fakta

Jak to dopadá, když mezi názory a argumenty absentují fakta
9. 8. 2019 15:30:53Na pravou míru
Jak to dopadá, když mezi názory a argumenty absentují fakta

Spolupracovník Českého rozhlasu Jiří Bulan ve svém komentáři pro Český rozhlas z. 8. 8. 2019 kritizoval Ministerstvo dopravy za to, že si mýtný systém stát neprovozuje sám. Přitom údajně stačila maličkost: využít nabídky Kapsche, že vydá to poslední, co má: Své lidi i know-how státu za pár set milionů prostě prodá a tím si udrží na výběr mýta jistý vliv. Podle Bulana je to promarněná šance ušetřit z mýta mnoho stovek milionů, naučit stát dělat v oblasti IT to co má a co umějí v jiných evropských zemích.

Ministerstvo dopravy už mnohokrát vysvětlilo, proč nebylo možné návrh Kapsche akceptovat. Pomiňme, že spíše než o konkrétní nabídku se jednalo o sdělení určitých představ, a to ve chvíli, kdy stát už vypsal soutěž na nového provozovatele mýta. Podstatné je, že stát by v tomto případě koupil lidi, zaměstnance a jejich know-how, kteří vůči němu nemají žádné závazky, mohou dát následující den výpověď a třeba se vrátit k původnímu „majiteli“.  Státu by zbyla prázdná skořápka za pár set milionů.

Kromě toho, že stát tímto způsobem ani podle zákona postupovat nemůže, je další háček v tom, že součástí „nabídky“ Kapsche bylo, jak autor správně uvádí, zachování si „jistého vlivu“ na výběr mýta. Konkrétně šlo o to, že obsluhu zákazníků – call centrum, kontaktní místa, distribuce palubních jednotek atd. by provozoval stát, zatímco rozvoj a vývoj systému včetně nových funkcí by nadále zajišťoval Kapsch. Shodou okolností by tak státu zůstaly části nákladové, zatímco Kapschi části profitabilní. Samozřejmě bez výběrového řízení.

Ministerstvo dopravy ve skutečnosti možnost provozovat mýtný systém v režii státu zvažovalo ještě před uzavřením dodatku smlouvy s Kapschem. „Státní varianta“ má jistě svoje pozitiva, rovněž však nezanedbatelná rizika. Současný provozovatel totiž nevybírá mýto sám, ale má řadu subdodavatelů. Jedná se například o banku, prodejní síť a distribuční služby, kontaktní centrum pro klienty apod. Pokud by stát chtěl mýto převzít, musel by všechny subdodávky soutěžit, což je vždy dlouhý a ve výsledku značně nejistý proces.

Na současném mýtném tendru je vidět, jak ho může zkomplikovat jediný subjekt, když se rozhodne jej za každou cenu zmařit. V případě deseti tendrů by to logicky bylo ještě mnohem snazší. Stačilo by jedno zborcené zadávací řízení a mýto se nevybírá. Naproti tomu jedna zakázka na kompletní dodávku má tu výhodu, že pokud dodavatel mýto nevybírá, zaplatí to ze svého. Ve zbývajícím čase byl proto jako vhodnější zvolen externí dodavatel, což neznamená, že se k myšlence státního výběrčího nemůžeme v budoucnu vrátit.
A konečně k tvrzení Jiřího Bulana, že ŘSD odmítlo v těchto dnech od Kapsche převzít takzvaný datový sklad. Tedy všechna data, která mýtné brány od roku 2007 dosud nasbíraly o všech jízdách. Takové tvrzení je velmi nepřesné, pakliže není doplněno o informaci, že Kapsch předal státu neúplnou technickou dokumentaci s chybami a nekompletní a neaktuální komponenty k softwaru zařízení. Materiál předal na nosičích bez nástroje potřebného k jejich dekódování, obnově a importu do nového prostředí.

Na výzvy k řešení problémů a plnění závazků, ke kterým se zavázal v dodatku z roku 2016, Kapsch nijak nereagoval. Aby nedošlo k ohrožení nového mýtného systému, bylo rozhodnuto nahradit původní datový sklad novým technickým řešením dodavatele CzechToll a SkyToll. Na původním dodavateli bude uplatněna náhrada škody. Ministerstvo dopravy zkrátka postupuje tak, aby za daných okolností co nejlépe ochránilo zájmy státu a zjistilo výběr mýta po roce 2019. Kdyby si pan Bulan zjistil všechna fakta, jistě by to pochopil.
 

Zpět na výpis článků