Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních d

Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních dob
27.01.2021 16:33:45Na pravou míru
Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních d

26. 1. 2021 vyšel v MF Dnes a na iDNES.cz článek s názvem "Železnice po česku. Do Přerova postačí dvoustovka". Jelikož se v něm objevuje několik nepřesností, které v nesprávně uvedeném kontextu mohou dělat dojem nelogického postupu či nesprávně přijatých závěrů, uvádíme věci spolu se Správou železnic na pravou míru.

Studie proveditelnosti, která se zabývala zlepšením železničního spojení (dnes jde prakticky v celé délce o jednokolejnou elektrizovanou trať na rychlost 80 až 100 km/h) mezi Brnem a Přerovem, měla najít takový rozsah úpravy stávající železniční infrastruktury, který velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení cestovních dob ve spojení Brna s Přerovem, Olomoucí, Ostravou, Zlínem a dalšími významnými sídly na střední Moravě. Kromě variant optimalizačních či modernizačních se zkoumala i možnost výstavbu zcela nové vysokorychlostní tratě výhradně pro dálkovou osobní dopravu. Tyto varianty  byly ohodnoceny investičně, stejně tak byla spočítána jejich ekonomická efektivita, která z provozního hlediska zohledňovala, jak upravená železniční infrastruktura (u optimalizačních a modernizačních variant pouze stávající trať, u variant vysokorychlostních  - ve studii označených jako N1 a N2, případně S5 pak včetně nové vysokorychlostní tratě) odpovídá potřebám osobní příměstské dálkové (oběma segmentům objednávky) i nákladní dopravy. 

Centrální komisí Ministerstva dopravy byla vybrána pro další projektové práce varianta modernizace na rychlost 200 km/h (označená jako M2). Ta nejlépe vyhovovala  plnění cílů (mezi nimiž je kromě jiného i možnost opětného zavedení regionální železniční obsluhy za podmínky dosažení konkurenceschopných cestovních dob) zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu. I  proto nemohly být použity efekty z navazujících úseků Praha – Brno a Prosenice – Ostrava (které jsou součástí přínosů, ale i nákladů těchto navazujících staveb) a i proto byla jako provozní rychlost také na nové trati použita rychlost 200 km/h. 

Pro porovnatelnost všech variant na spojení Brno – Přerov bylo nutné najít technické řešení, které vždy umožňovalo zapojení Přerova (u varianty N2 přímé, u varianty N1 s úvratí, která nebyla preferována, ale v západní Evropě je rovněž používána). 

Smysluplnost potenciální výstavby zcela nové tratě pouze pro dálkovou osobní dopravu nebyla vyloučena, ale její opodstatnění by bylo možné zkoumat teprve až v kontextu existence navazujících úseků, tedy Praha – Brno a Prosenice – Ostrava v celé její délce. Do doby plného zprovoznění těchto nových úseků v délce cca 300 km zvládne pokrýt potřeby rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou zvolená varianta M2. 

Ministerstvo dopravy a Správa železnic si jednoznačně stojí za správností rozhodnutí vybrat pro modernizaci železniční tratě Brno – Přerov variantu M2 a nevylučuje i další územní ochranu pro výstavbu zcela nové trati pro rychlost přes 300 km/h, pokud k tomu budou předloženy relevantní argumenty. 

Postup zadavatele byl jednoznačně potvrzen i citovaným posudkem ze strany Technické univerzity v Grazu již v roce 2017. V žádném případě nebylo rozhodnutí přijato s ohledem na domnělé možnosti tuzemských firem uváděné v článku. 

Původní článek iDNES.cz - Železnice v Česku: pomalejší vlak dojede dřív. Do Přerova postačí dvoustovka



 



Zpět na výpis článků