EDAZ - popisu organizační struktury úřadu ve vztahu k SDFI

EDAZ - popisu organizační struktury úřadu ve vztahu k SDFI
EDAZ - popisu organizační struktury úřadu ve vztahu k SDFI
 
Žádost:
Žadatel požaduje poskytnutí takového popisu organizační struktury úřadu ve vztahu k SDFI, ze kterého bude patrné, že předchozí odpověď Ministerstva dopravy (dále jen „MD“) je pravdivá, tj. „že ministr nebyl povinen informovat vládu o chystaném projektu na e-shop pro dálniční známky v hodnotě cca 401 miliard Kč.“.
 
Odpověď:
 
Ministerstvo nejprve  žadateli vysvětlilo, že podstatou informačního zákona je poskytnout ty informace, které úřady již v minulosti sepsaly, a proto jsou v zákoně i relativně krátké lhůty pro vyřízení žádosti. Dotazy, které míří k výkladům zákonů a vyhlášek, požadují analýzu nějaké problematiky, nejsou obvykle dotazy podle informačního zákona, ale dotazy nad jeho rámec. Nicméně vzhledem k veřejnému zájmu o zakázku zasíláme následující vysvětlení.
 
Postavení SFDI
Státní fond dopravní infrastruktury vznikl v roce 2000 a byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury.
 
SFDI je státním fondem ve smyslu §28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších přepisů, kde je uvedeno „Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem“ ,a dále, že „v zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti  státní fond patří“. Určující pro postavení SFDI je úprava v zákoně, kterým byl SFDI zřízen. V §1 odst. 2 je uvedeno „Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy (dále jen "ministerstvo").“ Výslovně je zde uvedeno „v působnosti“ a nikoli „v podřízenosti“. Zatímco podřízenost vyjadřuje vztah mezi jeho účastníky založený na podřízenosti na straně jedné a nadřízenosti na straně druhé, působnost vyjadřuje oblast kompetence subjektu, kterému je stanovena. Pokud by SFDI měl být podřízen Ministerstvu dopravy, musel by být takový vztah mezi SFDI a MD explicitně zakotven už v roce 2000 přímo zákonem o SFDI, který by současně měl stanovit i obsah takové podřízenosti, což v případě zákona o SFDI není.
 
Problematika státní služby a rozpočtu
Ve Vaší žádosti uvádíte jako příklad nadřízenosti ministerstva dopravy vůči SFDI úpravu v § 12 odst. 3 zákona o SFDI, kde je uvedeno „Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.“ Tato úprava se však vztahuje  pouze k problematice státní služby. Zakotvuje nadřízenost MD vůči SFDI ve věcech státní služby dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Dokládá tak to, co bylo uvedeno výše: že pokud by měl být vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi ministerstvem a SFDI v obecné rovině, pak by to bylo zakotveno v zákoně o SFDI. Vztah nadřízenosti a podřízenosti, jenž je výslovně řešen jen pro věci státní služby, nelze rozšiřovat i pro další oblasti činnosti SFDI, na které se nevztahuje. Takový přístup by byl contra legem bez opory v platné zákonné úpravě. Dále v žádosti uvádíte odkaz na § 5 odst. 1 písm. a) zákona o SFDI, kde je upravován postup při sestavování a projednávání rozpočtu SFDI. Z tohoto postupu však rovněž nelze dovozovat postavení SFDI vůči MD jako postavení organizace podřízené. V písm. a) uvedený „jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně celkových nákladů akce, částky rozpočtované pro běžný rok a lhůty realizace akce,“ se týká akcí financovaných v souladu s účelem SFDI dle § 2 odst. 1 zákona o SFDI. Zjednodušeně řečeno se jedná o financování dopravních staveb a celý tento jmenovitý seznam projednává poslanecká sněmovna. K tomuto jmenovitému seznamu však nenáleží předmětná zakázka pro dálniční známky. Z této úpravy tak nelze dovozovat „povinnost informovat vládu o uvedené zakázce.“ K takovému závěru úprava uvedeného paragrafu nesměřuje a přijetí takového konstatování neumožňuje kogentní charakter ustanovení zákona o SFDI, který vylučuje extenzivní výklad v něm obsažené úpravy při její aplikaci. Tam, kde MD ve vztahu SFDI plní úkoly, tam to zákon o SFDI výslovně řeší, např. v souvislosti s přípravou rozpočtu SFDI.
 
Změna usnesení vlády
Vzhledem k tomu, že usnesení Vlády ČR č. 208 z 22. března 2017 ve znění usnesení Vlády ČR č. 844 z 12. prosince 2018 výslovně uvádí, že povinnosti v něm ukládané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek se týkají členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánu státní správy (SFDI není ústředním orgánem státní správy), a dále se vztahují na veřejné zakázky zadávané orgány řízenými členy vlády a jimi podřízenými orgány a organizacemi (což SFDI s ohledem na úpravu v zákoně o SFDI není) a dalšími ústředními orgány státní správy, se povinnosti ukládané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek stanovené citovaným usnesením Vlády ČR na SFDI nevztahovaly. Pokud by tedy původní vládní usnesení vlády pro SFDI platilo, nebylo by nutné toto usnesení měnit. Ke změně vládního usnesení však na začátku letošního roku došlo a to tak, že nyní budou platit nová pravidla i pro SFDI. Vláda na konci ledna schválila Základní zásady postupu při posuzování záměrů výdajů v oblasti informačních a komunikačních technologií, kterými se musí řídit všechna ministerstva od 1. února 2020 (Usnesení č. 86/2020 bylo uveřejněno na vládním webu: : https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABLBBAKBR.). V usnesení je výslovně uvedeno, že se týká organizací a právnických osob, které spadají do působnosti ministerstev. To znamená, jak jsme již uvedli dříve, že o nové zakázce týkající se elektronických dálničních známek bude vláda předem informována.
Informace byla poskytnuta 11. 2. 2020

Položek celkem: 0