Praha–München

Praha–München
10.05.2023 10:05:52Poskytnuté informace
Žádost:
1. „Žádám o poskytnutí provozního konceptu linky Praha–München pro období společné soutěže, tj. po 12/2027 a předpokládaných podmínek (zejména požadavky na soupravy a takt, případně časy spojení).

2. Žádám o sdělení, zda a kdy byla/bude zadána studie celého ramene Praha– Plzeň–Cheb/Domažlice – Nürnberg/München.

a. Pokud je předchozí odpověď v bodě 2 „nebude zadána/není známo“ nebo ekvivalentní, žádám o sdělení, na základě jakých podkladů MD rozhoduje v rámci Centrální komise o investicích do navazujících tratí, tj. 190/191 a trať 170 v úseku Plzeň–Klatovy, když k trati Praha–Plzeň je poslední komplexní studie z roku 2010 (SUDOP), s dílčím přepočtem pouze pro realizovanou variantu 2016/2017 (SUDOP).

3. Žádám o sdělení na základě jakých podkladů a případně jakých dalších rozhodnutí MD probíhá rušení územní rezervy pro novostavbu tratě Beroun–Ejpovice–Plzeň a případné poskytnutí těchto podkladů; současně žádám o sdělení, v jakém stavu toto řízení momentálně je.

4. Disponuje ministerstvo jakýmikoli daty, průzkumy, dotazníkovými šetřeními či jiným druhem zpětné vazby ohledně vnímání linek po nasazení nových vozidel na linku Ex6 Praha–Plzeň–Cheb:
a. R16?
b. Ex6_München?
c. Ex6_Cheb?
Pokud ano, prosím o poskytnutí.

5. Jakým způsobem jsou organizována jednání ohledně železniční infrastruktury a zajištěním vlaků mezi Českem a Německem u ramen Praha–Nürnberg/München? Existuje nějaká stabilní skupina či pracovník, který se o toto stará?

6. Probíhaly či probíhají jakákoli koordinační jednání mezi MD, Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic ohledně staveb na trati 171 a oprav/modernizace D5? Byla někdy řešena myšlenka „D5 expresů“ (vzor D1 expres) po dobu modernizace dálnice D5?

7. Je pro MD Bílá kniha dopravy něčím, čím se jakkoli při své činnosti řídi? Realizované i plánované projekty jsou s jí uvažovanými cíli v přímém rozporu (toto není názor, toto je fakt, doložitelný za užití matematiky s využitím dat, kterými MD prokazatelně disponuje). Jsou sledovány výstavby čtyř- a více- kolejných tratí v hlavních směrech pro účely naplnění závazků v nákladní dopravě, případně kalkulacemi k nim?

a. Existuje model či podobný analytický dokument ohledně potřebných infrastrukturních ke splnění závazků nákladní dopravy z Bílé knihy? Pokud ano, prosím o poskytnutí.

8. Sleduje MD systematicky soulad realizovaných projektů ve vztahu k dohodám AGC a AGTC? Existuje odhad, kdy budou závazky z těchto dohod naplněny? Pokud MD disponuje nějakými aktuálními materiály k tomuto tématu z roku 2020 a novějšími, prosím o jejich poskytnutí, pokud takové materiály nejsou, prosím o poslední dostupné.“

Odpověď:
Ministerstvo dopravy na základě sdělení věcně příslušných odborů, vyhodnotilo dle obsahu otázek 1 a 4, jako žádost o vytvoření nové informace. Rozhodnutí o odmítnutí těchto bodů žádosti Vám bude zasláno prostřednictvím datové zprávy.

1. K bodu jedna Vám bude zasláno rozhodnutí o odmítnutí části žádosti.

2. Příprava staveb je časově náročný proces. Investoři obvykle postupují od projektových dokumentací s menší úrovní detailu k dokumentacím s větší úrovní detailu. V případě ramene Praha – Plzeň – Cheb/Domažlice – Nürnberg/München taková studie v tomto definovaném rozsahu zadána nebude. Na české straně byla ramena řešena separátně s ohledem na rozdílné vlastnosti jednotlivých traťových úseků (Plzeň-Domažlice-státní hranice, Praha-Smíchov-Beroun/Hořovice) jako podmnožina úseku Praha-Plzeň, Plzeň-Cheb již dokončeno). Německá strana si sama prověřuje na základě svých postupů smysluplnost úprav na jednotlivých tratích, které spadají do uvedeného spektra separátními procesy. Od české strany k tomu obdržela podklady z hlediska počtu vlaků a přepravních proudů. Řada staveb je již na tomto rozsahu tratí dokončených nebo již v pokročilejší přípravě. Do budoucna nelze vyloučit případné aktualizace s ohledem na postup projektových prací a především v kontextu nárůstu stavebních nákladů. Skutečnost, že je po souboru tratí vedena linka dálkové dopravy nezavdává důvod takto velký rozsah tratí řešit jednou studií proveditelnosti.

Na české straně jsou aktuálně připravovány modernizační akce včetně zdvoukolejnění a elektrizace jednotlivých traťových úseků na základě předchozí již schválené studie - tedy ASP Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st.hr. SRN“ či SP Praha-Smíchov – Beroun.
Investice na trati 170 v úseku Plzeň – Klatovy vycházejí ze ZP+TEP (Technicko- ekonomický průkaz) Zlepšení provozních parametrů trati Plzeň – Klatovy (2017-2018), jehož cílem bylo prověření rekonstrukce železniční infrastruktury pro zajištění nového provozního konceptu linky R6 dálkové dopravy ve vazbě na modernizaci na III. TŽK – modernizační akci „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“. Navazující trať 190/191 Tedy Plzeň – Nepomuk – Strakonice – České Budějovice byla prověřována v rámci „SP Modernizace tratě České Budějovice – Plzeň“ schválené Centrální komisí ministerstva dopravy v roce 2017, kde ve schválené variantě Bp bylo doporučeno zdvoukolejnění úseku Nepomuk – Plzeň /nyní je dokončena aktualizace studie). Pro optimální návrh vedení dálkové dopravy, počtu spojů či jejich kapacity se nezpracovává jako podklad vždy studie proveditelnosti, běžně se vychází z analýzy frekvence nástupu a výstupu cestujících ve stanicích či stupně obsazení souprav.

3. Na základě schválené studie proveditelnosti Praha – Beroun (-Hořovice) nebyla prokázána potřebnost v dohledné době realizovat novou trať mezi Berounem a Plzní. Proto byl záměr již vyjmut z Politiky územního rozvoje ČR (viz webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj) a následně v navazujících aktualizacích bude vyjmut i ze Zásad územního rozvoje Středočeského a Plzeňského kraje. Informace o Aktualizacích ZÚR jsou na stránkách dotčených krajských úřadů.

4. V tomto Vám bude zasláno rozhodnutí o odmítnutí části žádosti.

5. Ministerstvo v tomto bodě odpovídá ve smyslu dobré zprávy nad rámec povinností InfZ, neboť se nejedná v tak velké šíři o zaznamenanou informaci.
S Bavorskem coby důležitým partnerem Česka jsou organizována jednání, a to se zaměřením jak na infrastrukturu tak na provozní koncept vlaků mezi Českem a Bavorskem. Tato témata jsou pravidelně zařazována na českobavorská, resp. česko-německá jednání na všech úrovních, ministerskou úrovní počínaje, expertní úrovní konče.
Dochází tedy k prohlubování vzájemných vztahů s cílem postupného zkvalitňování železnice. Poslední jednání bylo dokonce vedeno na úrovni obou ministrů, přičemž shrnutí jednání je dostupné na Ministerstvo dopravy ČR - Média a tiskové zprávy (mdcr.cz).
Žádná speciální platforma či pracovní skupina zřízena nebyla, i když k tomu momentálně ministerstvo vede diskusi v linii českého a německého Ministerstva doprava a obou správců infrastruktur. Toto téma se pravidelně objevuje rovněž v rámci česko-bavorské komise pro přeshraniční spolupráci. Tématu se věnují zaměstnanci Ministerstva dopravy odpovědní za železniční dopravu a mezinárodní spolupráci, s ohledem na personální kapacity ovšem není možné, aby na to byl vyčleněn samostatný zaměstnanec či zaměstnankyně.

6. Ministerstvo v tomto bodě odpovídá ve smyslu dobré zprávy nad rámec povinností InfZ, neboť se nejedná v tak velké šíři o zaznamenanou informaci.
Koordinace mezi jednotlivými investorskými organizacemi a ministerstvem probíhají pravidelně a zejména tam, kde je to relevantní. Myšlenkou D1 Expresu bylo zejména nabídnout kvalitní spojení Praha-Brno po železnici jako alternativu k dálničnímu spojení. Jednalo se především o marketingové pojetí spojení pomocí konkurenčního módu.

Současné spojení centra Prahy s např. centrem Plzně je dle jízdního řádu (1 hodina 15 minut) dostatečně komfortní. Spojení je nutné mezi sebou porovnávat na ekvivalentní úrovni (tzn. ne od periferie k periferii), proto se při silničním spojení centra Prahy a centra Plzně dostáváme dle inteligentních navigačních systémů na srovnatelnou cestovní dobu se započtením průměrného provozu ve městech. Železniční alternativa k D5 tak funguje již dnes ve formě Západního expresu bez potřeby marketingového pojmenování jako D5 expres (zastavení pouze v Plzni a na dvou místech v Praze).
Aktuálně se na D5 připravuje akce „D5 Praha - Beroun, zkapacitnění“. Tento záměr je ve fázi procesu EIA a zatím nemá schválený záměr projektu. V současné době probíhá přepracování dokumentace dle požadavku zpracovaného posudku. S ohledem na skutečnost, že je akce na počáteční rozhodovací fázi o dalším postupu je předčasné řešit případnou součinnost se Správou železnic či objednatelem veřejné dopravy.
Správa železnic připravuje projekt novostavby trati Praha-Smíchov – Beroun jako alternativě k dnešní trati č. 171 na úseku Praha-Smíchov - Beroun. Má jí být nová dvoukolejná koridorová trať, která začne úpravou výjezdu ze stanice Praha-Smíchov a úpravou a zkapacitněním stávající trati až k portálu tunelu v Praze Hlubočepech, v oblasti Barrandovské spojky. Z Hlubočep vede její trasa převážně v tunelu, který vyústí až za 24,7 km u Berouna.
Informace o všech připravovaných projektech obou investorů jsou k dispozici na oficiálních stránkách rsd.cz a spravazeleznic.cz.

7. Ministerstvo v tomto bodě odpovídá ve smyslu dobré zprávy nad rámec povinností InfZ, neboť se nejedná v tak velké šíři o zaznamenanou informaci.
Bílá kniha dopravy z roku 2011 je především vydanou politikou ze strany Evropské komise, která definuje trend směřování Evropské unie v oblasti dopravy. Nebyla schválena žádným aktem ze strany Rady EU nebo Parlamentu EU. Obecné cíle zpravidla v každém rezortu v rámci EU doprovází ještě celý set legislativy. V otázce parametrů jednotlivých infrastrukturních projektů je pak klíčová legislativa, respektive Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (tzv. nařízení TEN-T). Nařízení TEN-T je právně přímo účinné (tzn. bez nutnosti transpozice ze strany členských států). Tímto nařízením se Česká republika řídí a směřuje ke splnění cílů vytyčeným k daným horizontům. Je však také potřeba poznamenat, že nařízení TEN-T tam, kde je to relevantní a opodstatnitelné, uděluje z vybraných parametrů výjimky.

a. Analytickým dokumentem reagujícím na splnění závazků EU politik a legislativy v oblasti dopravy analyzující splnění závazků nákladní dopravy je Koncepce nákladní dopravy pro období 2017-2023 s výhledem do roku 2030. Dokument je dostupný zde: MD_Koncepce_nakladni_dopravy_w.pdf.aspx (mdcr.cz).

b. Vícekolejné úseky jsou sledovány v rámci ČR tam, kde je to prostorově možné, územně projednatelné, provozně odůvodněné a především ekonomicky efektivní.

8. Obě dohody se týkají železniční infrastruktury důležité pro mezinárodní železniční dopravu. Zahrnují systém hlavních a vedlejších tratí dle dohody AGC označené písmenem “E“, dle dohody AGTC pak písmenem „C“, přičemž u mnoha tratí jsou totožné. Dohoda AGTC zahrnuje ještě objekty mající důležitý význam pro mezinárodní kombinovanou dopravu (překladiště/terminály, pohraniční přechody). Přílohy těchto dohod stanovují jejich základní technické parametry a to pro existující tratě – současné ukazatele a cílové hodnoty a pro nové tratě.

MD sleduje projekty modernizace a rekonstrukce předmětných tratí s cílem splnění závazných technických parametrů pro cílové hodnoty existujících tratí. Nové tratě se zatím u nás nebudují, ale přesto u nově budovaných přeložek existujících tratí/traťových úseků je snaha, aby byly naplněny požadavky pro nové tratě. Pokud se jedná o překladiště/terminály kombinované dopravy, nutno uvést, že jsou všechny v soukromém vlastnictví. MD připravilo a průběžně vyhlašuje programy podpory Modernizace a výstavba překladišť kombinované dopravy v rámci Operačních programů dopravy. Předložené projektové žádosti v jednotlivých výzvách jsou bodově hodnocené, přičemž jsou upřednostňovány projekty překladišť dle dohody AGTC, příp. situované na síti tratí AGTC, s ohledem na splnění základních technických parametrů. Soukromý investor může získat podporu ve výši až 49 % uznatelných nákladů daného projektu.
Dohody přímo nestanovují závazné termíny splnění příslušných technických parametrů. Aktuální materiály nevydává MD, ale EHK OSN v Ženevě. Dohoda AGC a dohoda AGTC jsou uvedeny oficiálně na webu unece.org. - List of Agreements | UNECE . Dohoda AGTC je pravidelnou položkou na jednání pracovní skupiny pro intermodální dopravu a logistiku (WP. 24) - Intermodal Transport | UNECE.

Informace byla poskytnuta 6.4. 2023

Zpět na výpis článků