Ministerstvo dopravy ČR - Média a tiskové zprávy

ŘSD dokončilo průzkumy pro zadání stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice

17.10.2023Média a tiskové zprávy

V rámci nezbytných průzkumů, které jsou součástí přípravných prací, se na území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice postupně vystřídali pyrotechnici, archeologové a specialisté na archeogeofyziku. Za pomocí speciálních přístrojů opakovaně prozkoumali plochu o rozloze více než 239 hektarů. Nalezli mimo jiné velké množství magnetů, které mají na měřících přístrojích stejně silný signál jako například letecká bomba. Přípravné práce budou v nadcházejícím období vegetačního klidu pokračovat kácením stromů. Tyto plochy následně pyrotechnici ještě prověří. ŘSD ČR zároveň vybírá zhotovitele záchranného archeologického průzkumu, který by měl začít příští rok po získání stavebního povolení pro dostavbu tohoto úseku Pražského okruhu. Jeho vydání je očekáváno v prosinci letošního roku.

ŘSD dokončilo průzkumy pro zadání stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice

„Jen v rámci pyrotechnického průzkumu nachodili geodeti, pyrotechnici a specialisté na magnetometrii téměř 4 tisíce kilometrů. Prozkoumali přitom plochu, která se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze,“ doplňuje jednatel společnosti SAMSON PRAHA Marcel Rückl, která průzkum realizovala.

„Během průzkumu byla realizována téměř tisícovka kopaných sond, aby byl ověřen zdroj detekovaného signálu,“ upřesňuje Jiří Chládek, expert na pyrotechnické průzkumy a soudní znalec, který se na pyrotechnickém průzkumu také podílel. „Převážně ručně bylo vykopáno několik set kilogramů detekovaných předmětů. Odhadem při tom bylo odkopáno na 250 m3 zeminy,“ pokračuje Jiří Chládek.

Magnetometrie, používaná při pyrotechnických průzkumech detekuje všechny feromagnetické předměty, tedy železo, ocel, litinu. Obvykle převažují různé části zemědělské techniky nad počty nalezené munice. V případě ocelových fragmentů lze v závislosti na jejich aktuálním stavu s vysokou pravděpodobností určit, zda se jedná o munici. Na mapových výstupech z měření jsou obvykle také dobře viditelné trasy inženýrských sítí.

Na území dostavby úseku Pražského okruhu D1 – Běchovice byl ve srovnání s jinými lokalitami staveb vysoký výskyt magnetů. Ty se vhazují krávám do krmiva, aby na sebe navázaly vše kovové, co kráva sežere a nezranilo jí to. Poté co magnet splní svůj úkol, projde trávicí soustavou a společně s hnojem se následně dostane na pole. „Magnetometr pak takový signál detekuje a výsledný signál na mapě měření je srovnatelný se signálem od letecké bomby,“ uzavírá Jiří Chládek.

Pyrotechnický průzkum probíhal na zemědělsky využívaných plochách a termíny realizace se často potkávaly s agrotechnickými lhůtami. Plánování i samotné práce tak byly organizačně i logisticky velmi náročné.

Pyroprůzkum – postup

a)   Zpracování technologického postupu při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami (pyrotechnický průzkum) a jeho následné schválení příslušným útvarem Policie ČR (Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy).

b)   Geodeticky se vytýčí obvod stavby (plocha záborů – dočasný i trvalý)– na této stavbě neobvykle po půdních blocích a dle pěstované plodiny. Tento postup je náročný na logistiku, aby se mezi sklizní a setím nové plodiny stihlo změřit vše včetně následného ověření. V některých případech se stalo, že zemědělci vytyčené kolíky zaorali (doslova čekali až geodeti vytyčí a pak najeli orat). Obvykle si ale naštěstí agronomové i sami ověřovali, zda je možné orat/sít, když narazili na vytýčené kolíky.

c)   Měřící skupina prozkoumá vytýčenou plochu pomocí magnetometru. Takto získaná terénní data se zpracují do formátu map vertikálního gradientu magnetického pole země. Tyto mapy obdrží skupina pyrotechniků pro následné ověření.

d)   Skupina pyrotechnického ověření pomocí magnetometru a ručních detektorů identifikuje přesnou pozici zdroje detekovaného signálu a ověří jej ručně kopanou sondou. V průběhu provádění výkopu se pravidelně střídají operace kopání a měření. Odkrytý předmět je následně identifikován. Munice se předává policii proti zápisu do knihy nálezů. V případně, že rozsah výkopu přesahuje parametry ručně kopané sondy, je místo označeno a následně se prozkoumá pomocí bagru a pyrotechnika.

e)   V případě potřeby se na ověřovaných místech provádí doplňková metalodetekce pomocí ručních detektorů kovů, pro odstranění všech detekovaných předmětů.

f)   Posledním krokem je zpracování a interpretace naměřených hodnot z pyrotechnického průzkumu.

Archeogeofyzika

Nebo také geofyzikální prospekce pro archeologii. Doplňuje zjišťovací archeologický průzkum. Je důležitým podkladem pro ZAV (záchranný archeologický výzkum). Pro minimalizaci nákladů na prováděný ZAV se vytypují plochy s negativním a pozitivním výskytem archeologických situací. Na tomto základě se určí, kde bude probíhat plošný výzkum a kde jen takzvané rýhování. Pokud se rýhováním nic nenalezne, je plocha uvolněna pro stavbu. Pokud je identifikován nález, je rýhování nahrazeno plošným výzkumem.