Tři roky od startu české družice VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu Země, stále dodává data

23.6.2020Média a tiskové zprávy

Česká družice VZLUSAT-1 je již tři roky úspěšně v provozu na oběžné dráze Země, kde ověřuje schopnosti použitých technologií v kosmickém prostředí. Trojnásobně tak překonala průměrnou životnost družic typu CubeSat, mezi něž se VZLUSAT-1 také řadí. Ještě koncem tohoto roku bude startovat její nástupce VZLUSAT-2 na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského Mysu Canaveral. I v tomto případě bude družice pocházet z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).

Tři roky od startu české družice VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu Země, stále dodává data

_{Foto: VZLÚ}

Družice krouží kolem Země ve výšce přibližně 495 kilometrů a slouží zejména jako takzvaný technologický demonstrátor. Ověřuje tedy, jak si použité materiály, komponenty a další technologie poradí s nehostinným prostředím mimo atmosféru Země. Průměrná životnost CubeSatů je 1,1 roku. Tři roky funkčního provozu VZLUSAT-1 na oběžné dráze tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily.

VZLUSAT-1 také nese několik vědeckých přístrojů, které posílají naměřené údaje dolů na Zemi, kde je přijímá pozemní stanice v Plzni. Jedná se o miniaturizovaný rentgenový dalekohled, testování materiálů pro stínění kosmické radiace a přístroj pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře.

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) již připravuje nástupce VZLUSAT-2, který by měl startovat koncem tohoto roku na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského Mysu Canaveral.

Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je 1 rok, 3 roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. #dopravnivyroci pic.twitter.com/m84Ip04wm3
— Ministerstvo dopravy (@min_dopravy) June 23, 2020

Družice VZLUSAT-1 byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země 23. června 2017. Jedná se o družici typu CubeSat (velmi malé družice standardizovaných rozměrů – základní jednotkou je krychle o straně 10 cm) velikosti 2U (tedy 10x10x20 cm) a hmotnosti 2 kg, kterou pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) vyvinulo a vyrobilo konsorcium devíti firem a akademických pracovišť.

Družice byla vypuštěna na indické raketě PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) z kosmodromu Šríharikota a byla umístěna na polární kruhovou oběžnou dráhu o výšce 505 km. Za tři roky od vypuštění se však výška oběžné dráhy vlivem tření zbytkové atmosféry již snížila zhruba o 10 km. Vypuštění proběhlo v rámci mezinárodní mise QB50 spolu s dalšími CubeSaty z různých zemí.

České výrobky ve vesmíru
Ačkoli jsou české družice dosud spíše vzácností, české produkty lze ve vesmíru nalézt mnohem častěji. Zejména díky členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) tak v kosmu najdou uplatnění pokročilé materiály, elektronické, mechanické a optické komponenty, vědecké přístroje, letový software a další výrobky z Česka. I na zemi se pak uplatňuje český kosmický průmysl prostřednictvím simulací a testování, zařízení pro pozemní stanice či zpracování družicových dat.

Více informací o družici VZLUSAT-1, včetně údajů pro přijímání signálů z družice pro radioamatéry, naleznete na webových stránkách http://vzlusat1.cz/.