Schválený program vlády: 210 kilometrů dálnic do roku 2021, jednodušší komunikace občanů s úřady

Schválený program vlády: 210 kilometrů dálnic do roku 2021, jednodušší komunikace občanů s úřady
27.6.2018Tiskové zprávy

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení. Mezi hlavními body nechybí koncepční změna stavebního práva, aby bylo možné stavět rychleji, dokončení páteřní dálniční sítě, podpora přesunu nákladní dopravy na železnici i elektronizace a usnadnění komunikace občana s úřady. Významná sleva na jízdném pro studenty a důchodce vejde v platnost již v září tohoto roku.

Schválený program vlády: 210 kilometrů dálnic do roku 2021, jednodušší komunikace občanů s úřady

Text programového prohlášení vlády - část Doprava
 

Prioritou Ministerstva dopravy bude urychlit přípravu a výstavbu dopravních staveb. Chceme zásadně pokročit směrem k dokončení páteřní dálniční sítě a dobudování obchvatů na silnicích I. tříd, ale i ve zlepšení stávajícího stavu dopravní infrastruktury. Do dopravně správních agend zavedeme elektronizaci a usnadníme komunikaci občanů s úřady.  Podpoříme přesun nákladní dopravy na železnici. Urychlíme přípravu vysokorychlostních tratí a projektů ke zlepšení plavebních podmínek u vodních dopravních cest.
 
Připravíme koncepční změnu stavebního práva v oblasti prioritních infrastrukturních staveb. Upravíme a doplníme zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a připravíme zákon o liniových stavbách tak, aby se zjednodušilo schvalování veřejně prospěšných staveb, omezilo obstrukční chování při povolovacích procesech dopravních staveb a snížila nadbytečná byrokratická zátěž v rámci povolovacích procesů.
 
Přijmeme pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury (silnice II. a III. tříd) prostřednictvím rozpočtu SFDI s cílem zajistit pro ně finanční prostředky ve výši 4 mld. Kč ročně.
 
Zintenzivníme výstavbu dálnic na všech hlavních trasách, konkrétně zejména D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D49, D52, D55, a dokončíme kompletní modernizaci dálnice D1 mezi Prahou a Brnem.
 
Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.
 
Města na silnicích I. třídy musí mít obchvaty, aby tranzitní doprava nejezdila přes jejich centra. Na silnicích 1. třídy postavíme 130 km obchvatů, které odlehčí dopravně zatíženým městům a obcím. Mimo jiné jde o obchvaty či jejich další úseky okolo Slaného, Ostravy-Poruby, Hradce Králové, Otrokovic, Frýdku-Místku, Klatov, Jaroměře, Znojma, Břeclavi, Strakonic, Opavy, Karviné a řady dalších. Do roku 2021 zahájíme stavbu klíčové části Pražského okruhu D0 511 mezi Běchovicemi a D11. Územní rozhodnutí získáme pro stavby 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí, u stavby 520 Březiněves – Satalice získáme kladné stanovisko EIA.
 
Do výstavby dopravní infrastruktury zapojíme formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) soukromé investory. Realizací pilotního projektu PPP zajistíme dostavbu a další provozování nedokončené části dálnice D4. Na základě zkušeností s projektem bude tento postup použit i u dalších dálnic (např. D7, D6, D3 nebo D35).
 
Nejpozději do roku 2020 vyřešíme problematiku elektronického mýtného systému pro zpoplatnění nákladních vozidel nad 3,5 tuny.  Jeho další rozšiřování proti současnosti nemůže mít jen fiskální cíl, ale musí být i nástrojem pro regulaci dopravy. Pro případ, že by v důsledku rozšíření rozsahu zpoplatněných komunikací došlo k objíždění zpoplatněných úseků a devastaci jiných pozemních komunikací, prosadíme legislativní možnost regulace tranzitu pro obce a kraje s cílem předcházení poškození svých komunikací a staveb na nich nebo poblíž a k zabránění vzniku nebezpečí pro osoby a ostatní provoz na těchto komunikacích.
 
Usnadníme komunikaci občanů se státní správou v oblasti registrace vozidel a dalších registrů v rezortu dopravy. V návaznosti na již přijatou novelu zákona zajistíme, že řidičský průkaz si bude moci každý vyřídit i mimo své trvalé bydliště na jakémkoli úřadu s rozšířenou působností bez zbytečných formulářů a vlastních fotografií. Po zavedení občanských průkazů s čipem bude možné vše vyřídit i z domova.
 
Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupón, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.
 
Důraz budeme klást i na bezpečnost. Rostoucí silniční doprava, moderní a rychlé dopravní prostředky v kombinaci s řadou dalších působících vlivů vyžadují větší důraz než dosud na prevenci a průběžné vzdělávání. Mimo jiné se v tomto směru chceme zaměřit na začínající řidiče, aby nebyli smrtelným nebezpečím pro sebe i pro druhé. Proto pro ně prosadíme např. řidičské oprávnění s omezenou platností na max. 2 roky, ve které budou muset absolvovat výcvik s cílem zdokonalení řidičských schopností a dovedností při zvládnutí krizových situací.
 
Vláda zavede významné slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let.
 
Vytvoříme podmínky pro mezioborovou spolupráci v oblasti nákladní dopravy tak, aby železniční a vodní doprava plnila služby pro silniční dopravce. Ze zdrojů EU proto podpoříme rozvoj terminálů kombinované dopravy. Cílem je vytvořit překladiště kontejnerů, která zajistí, aby po silnici probíhal pouze počáteční svoz a závěrečný rozvoz nákladní dopravy. Větší část délky uskutečněné přepravy by pak měla probíhat po železnici či po vodě.
 
Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy. Naším cílem je též růst kvality poskytovaných služeb a zlepšení kultury cestování především systematickou podporou obnovy vozového parku, využíváním moderních informačních systémů a technologií.
 
Budeme pokračovat v liberalizaci na železničním trhu. Liberalizace a nástup konkurence v osobní dopravě na železnici však musí být postupný a stát při něm zohlední skutečnost, že České dráhy jsou zatíženy nejen náklady na režijní jízdné, ale že  zajištují obsluhu i méně atraktivních dálkových či regionálních linek v rámci veřejné služby. Národní dopravce – České dráhy musí být efektivně řízen a musí fungovat jako apolitický subjekt.
 
Pro vyšší komfort cestujících zajistíme opravu minimálně šedesáti významných nádražních budov. Jedná se například o nádraží v Mostě, Praze-Smíchově či v Křižanově. Nevyužité prostory staničních budov budou nabídnuty k využití veřejné správě či komerčním subjektům.
 
Ve spolupráci s obcemi budeme podporovat rozvoj parkovacích kapacit v okolí železničních stanic (systémy P+R). Nejenom u železničních stanic, ale i u zastávek autobusové dopravy pak budeme podporovat rozvoj cyklistické infrastruktury (odstavné plochy B+R).
V rámci veřejné dopravy chceme vytvořit jednotný dopravní integrovaný systém založený na principu jedné jízdenky a jednotných přepravních podmínek. Bez ohledu na to, jakou dopravní společnost cestující ke své cestě využije.
 
Budeme pokračovat v modernizaci celostátních i regionálních železničních tratí včetně elektrizace důležitých dosud neelektrifikovaných tratí tam, kde je to efektivní. I železnice musí být bezpečnější než dosud, proto se chceme zaměřit nejen na železniční přejezdy, ale za prioritní považujeme i zavádění ETCS. Do konce volebního období pevně ukotvíme trasy plánovaných vysokorychlostních železničních tratí v územně plánovací dokumentaci krajů a pokročíme v jejich projektové přípravě. Pro klíčová spojení budou zpracovány studie proveditelnosti. Prioritami jsou osy Berlín – Drážďany – Ústí nad Labem – Praha, Praha – Brno – Břeclav, Brno – Přerov – Ostrava. U železničního spojení Praha – Kladno s odbočením na Letiště Václava Havla získáme územní rozhodnutí, pokročíme výrazně v majetkoprávní přípravě a pro některé části zajistíme i stavební povolení.
 
Schválením Koncepce vodní dopravy, dokončením procesů EIA a zahájením územního řízení k realizaci plavebních stupňů Děčín a Přelouč pokročíme k vytvoření dostatečných plavebních podmínek na labsko-vltavské vodní dopravní cestě.
Po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe rozhodne vláda o dalším postupu.
 
Zpět na výpis článků